Ze života veverky: Málo oceněný hrdina parků a smrkových ubytoven

Veverka. Zvenku roztomilá, chlupatá, skákající koule energie. Zevnitř? Nervový uzlík s akutní poruchou spánku, chronickým shromažďováním a občasnými stavy existenční paniky. Lidská očekávání: veverka je symbolem roztomilosti. Realita: střelný prach v kožichu.

Naše hrdinka, veverka jménem Stáňa, se narodila do koruny smrku uprostřed městského parku, kde místo šumění listí slyšíte spíše reproduktory teenagerů a zvuk otvíraných plechovek. Matka ji vedla k pracovitosti, sběru ořechů a nedůvěře ke psům. „Nikdy nevěř usmívajícímu se retrívrovi,“ říkala. „Pod chundelatým ocasem se může skrývat bestie.“

Stáňa brzy zjistila, že život veverky není pro slabé. Zima je neúprosná, každý ořech je buď ukraden nebo zapomenut. Navigace mezi stromy je adrenalinový sport, a pokud si myslíte, že výška není strašidelná, zkuste přelézat z těla kaštanu na lípu v protivětří.

Na podzim se Stáňa mění v maniaka ve sběru oříšků. Skladová mánie propuká s takovou intenzitou, že by i korporátní pojišťovna zbledla z toho, kolik pojistek je možné za den usmlouvat. Problém? Veverky mají paměť asi jako zapomenuté heslo do e-mailu z roku 2007.

Ale kdo by se zlobil. Vždyť je tak roztomilá! Děti ji kreslí do omalovánek, senioři ji krmí starými rohlíky, což je dietní ekvivalent fastfoodu. Turisté ji fotí, jak si pere ocas (což je ve veverčí kultuře naprosto intimní moment) a pak to dávají na Instagram s popiskem: „Roztomilé!“

Stáňa to snáší hrdinsky. Ale v noci… v noci mívá sny. Sny o lese, kde není beton, kde ořechy zůstanou tam, kde je nechala, a kde neexistují droni, kteří ji sledují i při čurání.

Vrchol podzimu přichází s listím, které padá jako depresivní konfety. Veverčí TikTok exploduje. Každý chce „to video, jak se veverka pere se sojkou o kešu“. Ale realita? Sojka vyhrála. A kešu byl solený.

Když přijde zima, Stáňa zaleze. Málo kdo ví, že veverky vlastně nespí celou zimu. Jen si dělají pauzy mezi spánkem a nervovým záchvatem se snahou najít aspoň jednu funkční skrýš. Většinou najde jen zmrzlý list nebo zvratek po opilcích z lavičky.

Jaro je nový start. Nové naděje. Nová generace dětí s novými mobily, které chtějí „selfíčko s veverkou“. Stáňa si povzdechne. Opraví si srst, nasadí falešný úsměv a připraví se na novou sezónu. Protože veverka, přátelé, je především profesionálka.

Ponaučení? Za každou roztomilou fotkou se skrývá přepracovaný hlodavec s duševním vyčerpáním. Važme si veverek. A nekrmte je chipsy.